Já a perfekcionismus. Vždycky jsme spolu měli, máme a možná i budeme mít komplikovaný vztah. Jsem prvorozené dítě rodičů hodně zaměřených na výkon, což nepovažuji za nejjednodušší výchozí bod. Až do narození dcerky jsem s potřebou dokonalosti neuvěřitelně bojovala. Všechno jsem viděla černobíle, buď musí být můj výkon perfektní nebo to nemá vůbec smysl.
Jsem prvorozené dítě rodičů hodně zaměřených na výkon, což nepovažuji za nejjednodušší výchozí bod. Až do narození dcerky jsem s potřebou dokonalosti neuvěřitelně bojovala. Všechno jsem viděla černobíle, buď musí být můj výkon perfektní nebo to nemá vůbec smysl.
Samozřejmě, byly i světlejší momenty. Všimla jsem si, že perfekcionismus u mě souvisí s nízkým sebehodnocením a obecně s nepříjemnými pocity, jako je strach nebo úzkost. A snažila jsem se být k sobě laskavější, ale měla jsem pocit, že nepostupuji tak rychle, jak jsem si představovala (ano, zase ty perfektní představy…).
Když se dcerka narodila, kladla jsem na sebe nejprve obrovské nároky, jak vše musí být dokonalé. A samozřejmě nebylo. Díky únavě, nevyspání, zahlcení a nedostatku času na sebe jsem musela postupně snižovat ze své touhy po perfekcionismu. A jsem za to vděčná. Postupně jsem se naučila, že mohu být spokojená, i když všechno není perfektní. A že je to vlastně dobře, protože je na čem postupně a s radostí pracovat.
Díky únavě, nevyspání, zahlcení a nedostatku času na sebe jsem musela postupně snižovat ze své touhy po perfekcionismu. A jsem za to vděčná. Postupně jsem se naučila, že mohu být spokojená, i když všechno není perfektní. A že je to vlastně dobře, protože je na čem postupně a s radostí pracovat.
Perfekcionismus souvisí podle mě i s velkou všímavostí. A s tou se člověk rodí, jak jsem si stihla všimnout u dcery. Když jí v jejích třech letech pozoruji, dochází mi, že když budu svoji touhu po dokonalosti léčit, pomohu nejen sobě, ale také jí. A to je pro mě obrovská motivace nebýt perfektní a být s tím v pohodě.
Když budu svoji touhu po dokonalosti léčit, pomohu nejen sobě, ale také své dceře. A to je pro mě obrovská motivace nebýt perfektní a být s tím v pohodě.
Nedávno se nám narodil syn. Velmi brzy jsem pochopila, že s dvěma dětmi potřebuji snížit nároky, které na sebe kladu. Jinak by se kolečko perfekcionismu mohlo zase roztočit. Vždyť je to tak povznášející pocit nemuset mít všechno dokonalé! Když balancuji na hraně svých dokonalých představ, ptám se sama sebe: „Budu pokládat za důležité zvládnout danou věc perfektně i zítra, za rok nebo za 10 let?“
Maruška, 36, dátová analytička na rodičovskej dovolenke, napísané v máji 2023
♥♥♥
Ak sa vám tento článok (zo série nového konceptu Dream&live magazínu pre pohladenie a rozkvet ženskej duše s podtitulom „Časokrásno pre dušu“) páči, pozrite si aj ďalšie články v katregórii „Časokrásno pre dušu“.